Z jedné části nebo dokonce z částí jsme my ženy takhle na tom docela špatně, protože třeba když si najdeme mladšího partnera jako mám já, tak on bude chtít dítě. A jelikož já dítě mám a už je mi sedmatřicet let, tak žádné dítě už absolutně dál neplánuji. Jsem žena a my ženy takhle stárneme, stárnou nám hlavně naše vajíčka a vaječníky. Ten také děloha. A když jsem potom svému partnerovi řekla, který je o šest let mladší než já, tak on byl úplně zhrozeni a smutný z toho, že jsem mu řekla, že už nechci mít žádné dítě. Dokonce byl sprostý a drzý. A jednu dobu jsem se ho bála.
A i když můj partner vypadá na víc, tak byl stále mladší a mně se tohle líbilo, i když jsem si už ze začátku říkala, že bych chtěla nějakého staršího muže, tak se mi to bohužel nepodařilo najít. Nevím proč, ale asi se mi líbili mladší muži, ale psychicky jsem vlastně chtěla vyspělého a staršího muže, aby právě nechtěl vůbec už žádné dítě. Nebo jsem si chtěla najít klidně i mladšího partnera, ale hlavně, aby už měla své dítě, protože zase nechci, abych já měla dítě a můj partner neměl, aby se mnou zůstával jenom kvůli tomu, že mě miluje, ale zase by byl potom nespokojený a byl by smutný, kdyby neměl svoje dítě.
A jelikož já mám ale už velikou smůlu na to, že si vždycky najdu partnera, který dítě nemá a který třeba do roka chce dítě a tohle já bohužel nechci. Řekla jsem si, že maximálně dítě je do třiatřiceti let, ale bohužel už je mě víc. Tak jsem si říkala, že dítě nechci, a protože už moje dítě je odrostlé, je mu osm let, tak jsem si řekla, že už konečně zase mohu normálně žít a chodit s kamarádkami ven. Do té doby jsem dítě vychovávala sama a nemohla jsem téměř nic dělat. A protože bydlím na vesnici, kde nemám ani automobil, protože nemohu řídit, tak jsem vůbec nemohla se spojovat s kamarádkami. Nemohla jsem chodit s kamarádkami třeba na kávu a podobně. V tomhle ohledu mi, my ženy jsme docela omezené a máme to my ženy jako opravdu hodně složité.
0 komentářů: „Ženy a děti“